Důvody nárůstu výkonnosti u cyklistů

Při televizních přenosech je od televizních expertů z řad bývalých závodníků znát značný posun v pohledu na výživu. Zatímco od expertů závodících ve 20. století je často cítit, jak výživě nevěnovali pozornost a jedli, co se dalo, on mladších závodníků je v této oblasti cítit značný posun. Řeší se nejen složení jídelníčku, ale i struktura jednotlivých živin, časování a dávky sacharidů. A právě tomu lze přičítat onen výkonnostní vzestup, protože během dlouhých závodů nepřetržitě ubývá zásoba sacharidů uložených v těle v podobě svalového glykogenu. Sacharidy jsou co se týká uvolňování energie 2x rychlejší než tuky, navíc se tuky spalují v ohni sacharidů. Dalším důvodem, proč jsou sacharidy klíčové, je to, že jsou výhradním zdrojem energie pro mozek a ten si je tedy patřičně hlídá až tak, že s jejich klesající hladinou přiškrcuje svaly v práci, nepouští je tak do vyšších otáček a pocitově proto výrazně klesá výkonnost.

Ze studií vyplývá, že sacharidy konzumované v podobě monosacharidů, v ideální hustotě a bez přítomnosti tuků nebo bílkovin, se během pár minut zapojí jako zdroj energie působící stejně jako glykogen. Při správném natrénování zažívacího traktu je optimální příjem 90-120 gramů sacharidů za hodinu. Profíci drží strop a v tom hledejme i důvody toho, proč výkony v posledních letech tak výrazně vzrostly – těla sportovců jsou schopna jet ve vyšší rychlosti, protože mají během závodu k dispozici výrazně více oné rychlé sacharidové energie.